Znečištění ovzduší není novinka, ale je na nás ho napravit

22. 11. 2021

Rychlejší a pohodlnější přesuny. Na druhý konec světa za 24 hodin. Obrovský výběr sortimentu v supermarketu. Doručení ve stejný den až k vašim dveřím.

Hustější smog. Nárůst respiračních onemocnění. Riziko vycházení z důvodu znečištění ovzduší. Předčasná úmrtí.

Jak už bývá zvykem, každá mince má dvě strany. Způsobil rapidní ekonomický růst nevratnou kontaminaci vzduchu, který dýcháme každý den?

Odpověď je ne. Pořád můžeme minimalizovat dopady, ale musíme konat hned teď.

Pradávný nepřítel

Pohodlnost má své daně a industriální růst měl (a má) obrovský dopad na vzduch, který dýcháme. Když vezmeme v potaz rychlý růst, který nás provázel poslední dekádou – je znečištěný vzduch dalším důsledkem moderního života?

Vlastně není. Znečištění ovzduší se datuje mnohem dál, než si můžete myslet.

Mark Z. Jacobson, profesor stavebního a environmentálního inženýrství na Stanfordské univerzitě říká, že dopady znečištěného ovzduší byly přítomné už v starověkém Římu.

Samozřejmě, že se i Římané snažili situaci zlepšit. V roce 535 vyhlásil tehdejší panovník Justinián I., že právo na čerstvý vzduch by měl mít každý, kdo se kdy narodil. “Zákonem daným přírodou, tyto věci jsou potřebné pro lidstvo – vzduch, pitná voda a oceán,” napsal.

Středověké časy přinesly tavení, po kterém následovalo pálení uhlí. Následně na to si Evropané přinesli znečištěný vzduch do další éry. Lidský vliv na životní prostředí byl rozšířen ještě předtím, než začala velká průmyslová revoluce.

To nejhorší nás ještě ale čeká.

Všichni jste už jistě viděli obrázky vrtulí zahalených ve smogu. Průmyslová revoluce závisela téměř na jednom zdroji – uhlí. A během toho, jak jsme pozorovali zahalení našich měst do černé barvy smogem, nový znečisťovatel čekal za rohem – spalovací motor.

Donora a Londýn nás donutili k akci

Kolem roku 1940, Los Angeles bylo domovem pro milion aut. Když bylo město zaplaveno smogem dne 26. července 1943, residenti se začali bát, že jde o nějaký japonský útok chemikáliemi. Čtyři roky později byla založena první městská čtvrť, která regulovala znečištění ovzduší.

27. října 1948 se začal obrovský mrak smogu valit na řeku města Donora v Pensylvánii. Bouře se spustila 4 dny později a vyčistila oblohu, ale celkově si vzala 20 obětí a způsobila onemocnění 6000 lidem.

5. prosince 1952, mlha pohltila Londýn a zabila kolem 4000 lidí. Šlo o velký smog 1952, jak ho známe dnes. Parlament se následně rozhodnul minimalizovat pálení uhlí a schválil U.K. Clean Air Act v roce 1956.

V roce 1963, US kongres uzákonil první Zákon o čistém ovzduší. Dva roky později se nastavili limity na emise aut. Ale až v roce 1970 kongres vzal do úvahy, jak působí znečištěné ovzduší na zdraví obyvatelů.

Legislativa hodně pomohla zlepšení kvality vzduchu, ale pořád máme co dělat. Znečištěné ovzduší je pořád rizikový faktor, který způsobuje miliony úmrtí ročně.

Zdroj: IQAir

Jak se měří kvalita vzduchu?

Kvalita vzduchu je měřena pomocí indexu s názvem Air Quality Index (AQI). Funguje na podobném principu jako teploměr, který měří na stupnici od 0 do 500. Ale místo ukazování teploty, AQI měří změnu znečištění ovzduší.

Vzduch v naší atmosféře se převážně skládá ze 2 plynů, které jsou pro nás esenciální: dusík a kyslík. Vzduch také obsahuje mnoho dalších malých částic a plynů. AQI sleduje 5 hlavních znečišťujících látek:

  • Ozón;
  • Oxid uhelnatý;
  • Oxid siřičitý;
  • Oxid dusičitý;
  • Aerosoly.

Ozón a aerosoly jsou dvě hlavní části smogu – nejviditelnějšího typu znečištění ovzduší.

Zdroj: AirNow

Pokud vás to zajímá víc, tady můžete mrknout na lokální AQI v reálném čase.

AQI pod 50 znamená, že kvalita vzduchu je dobrá. Při těchto nízkých úrovních AQI může člověk bez problémů trávit čas venku a riziko vlivu znečištění na zdraví je velmi nízké. Čím vyšší je AQI, tím víc působí znečištění ovzduší jako rizikový faktor.

I vy můžete pomoci v boji proti znečištění ovzduší

Legislativa a iniciativy pro klima jsou dobrým základem – máme plány, jak bojovat proti klimatické změně. Ale pořád je tady mnoho malých činů, kterými může přispět každý. I vy:

  • Vzdělávání se o klimatu;
  • Regulování energie, kterou konzumujete – šetřete všude, kde můžete;
  • Používání hromadné dopravy, vašeho kola, odvozu pomocí služby jako Bolt místo kupování si vlastního auta;
  • Využívání mikromobility na denní báze;
  • Minimalizování jízd a chůze vždy, když to jde;
  • Znovu-používání věcí a recyklování;
  • Používání produktů, které jsou neškodné pro životní prostředí;
  • Nakupování lokálních produktů a podporování lokálních podnikatelů;
  • Aktivní bojování proti klimatické krizi, diskuse a vyzývání politiků k akci.

Je naše zodpovědnost, aby se znečištění vzduchu nezhoršovalo a přispěli jsme malým kouskem tím správným směrem. Možná se to zdá jako maličkost, která nic nezmění, ale pokud nás bude dostatek a budeme konzistentní, může to udělat víc, než si myslíte.

Začněte malými kroky, ale začněte.

Poslední příspěvky