17. 1. 2023
Plýtvání jídlem je jedním z největších problémů současnosti, ale boj proti němu teprve začíná.
Ne všechny země nakládají s potravinovým odpadem udržitelným způsobem nebo ho dokonce měří. Prvním krokem ke změně je však šíření osvěty, což můžeme udělat všichni.
Přečtěte si, jak můžeme nakládat s potravinovým odpadem, jak se s ním zachází v současnosti a jak můžete potravinový odpad snížit.
Na celém světě se ročně vyhodí více než 931 milionů tun potravin, což stojí světovou ekonomiku téměř 900 miliard eur. Když plýtváme potravinami, plýtváme také zdroji, které se používají k jejich výrobě.
Plýtvání potravinami je také morálně špatné, protože množství, kterým se v současnosti plýtvá, by stačilo na dvojnásobné nasycení podvyživených lidí na světě.
Až 10 % celosvětových emisí skleníkových plynů je rovněž spojeno s plýtváním potravinami. Možná se to nezdá mnoho, ale podle OSN, kdyby ztráty potravin a plýtvání potravinami byly samostatnou zemí, byly by po USA a Číně třetím největším emitentem skleníkových plynů na světě.
Přibližně 14 % se promarní mezi sklizní a maloobchodním trhem a 17 % na úrovni maloobchodu a spotřebitelů.
Jednoduše řečeno, jedna třetina světových potravin se ztratí nebo se jimi plýtvá.
Možná si myslíte, že se vás plýtvání potravinami netýká a že za to mohou supermarkety a restaurace. Ale 61 % potravinového odpadu pochází z domácností.
Není však třeba ukazovat na někoho prstem. Místo toho rozšiřujme povědomí, aby všichni – od zemědělců po spotřebitele a vlády – mohli pomoci v boji proti ztrátám potravin a plýtvání.
Jakmile vyhodíte jídlo do popelnice, stane se z něj směsný komunální odpad. Směsný komunální odpad zahrnuje každodenní odpad, který vyhazují lidé, domácnosti, instituce (školy, nemocnice) a podniky (supermarkety, restaurace).
V závislosti na zemi je potravinový odpad největším nebo druhým největším zdrojem směsného komunálního odpadu. Dalšími jsou papír, zbytky ze zahrad, plasty a kovy.
Existují čtyři hlavní způsoby zpracování směsného komunálního odpadu: skládkování, spalování, recyklace a kompostování.
Ukládání odpadu na skládky je nejnižší úrovní nakládání s odpady. Ačkoli je to nedokonalé, skládkování je stále bezpečnější pro životní prostředí než nelegální otevřené skládky.
Jedním z hlavních problémů skládek je, že potravinový odpad se špatně rozkládá. Přitom vzniká metan – skleníkový plyn silnější než CO2. A přestože jsou moderní skládky ekologicky bezpečnější než jejich starší protějšky, pouze 8 % komunálního odpadu se ukládá na sanitární skládky se systémem zachycování plynů.
Navzdory dopadům na životní prostředí je skládkování stále rozšířené, protože je cenově dostupné a výhodné – zejména v zemích s nízkými příjmy nebo v zemích s velkým prostorem.
Zařízení na energetické využití odpadu zabírají méně místa než skládky a mohou snížit objem potravinového odpadu až o 90 %. Zbylý popel je však stále třeba ukládat na skládky.
Vzhledem k tomu, že potravinový odpad tvoří přibližně 70 % vody, vyžaduje jeho spalování velké množství energie. A to je jeden z důvodů, proč je spalování jedním z nejdražších a nejméně účinných způsobů výroby energie.
Pozitivní je, že spalovny obvykle neprodukují CH4 a obecně mohou být pro životní prostředí bezpečnější než skládky. Bohužel však vypouštějí více CO2 a toxinů.
Recyklování pomáhá předcházet škodlivým vedlejším účinkům skládkování a spalování a šetří energii a další zdroje tím, že snižuje potřebu vyrábět výrobky od začátku.
Agentura EPA odhaduje, že přibližně 75 % odpadu by mohlo být recyklováno, ale recykluje se pouze zlomek.
Existuje mnoho způsobů, jak recyklovat potravinový odpad, od jeho využití jako krmiva pro zvířata až po vermikompostování – výrobu kompostu pomocí žížal. Jednou z hlavních metod je však přeměna potravinového odpadu na hnojivo nebo bioplyn (např. anaerobní digescí).
Stejně jako na skládce i v tomto procesu mikroorganismy rozkládají potravinový odpad a produkují metan. V bioplynových stanicích je však tento proces vysoce účinný a metan se shromažďuje.
Plyn se pak přeměňuje na uhlíkově neutrální bioplyn k výrobě elektřiny, energie nebo tepla. Zbylý digestát bohatý na živiny lze použít jako přírodní hnojivo.
V roce 2020 bylo v EU v provozu zhruba 20 000 bioplynových stanic. Většina zemí však má co dohánět, protože téměř polovina z nich (9000) se nacházela v Německu.
Studie ukázala, že z 1 kg potravinového odpadu lze vyrobit 22,03 litru bioplynu – což stačí k uvaření asi 600 ml vody nebo k rozsvícení 100W žárovky po dobu 40 minut.
Vzhledem k tomu, že zhruba 50 % odpadu je organického původu, mohlo by se kompostováním odklonit od skládek značné množství komunálního odpadu.
Průmyslová kompostoviště zpracovávají potravinový odpad ve velkém měřítku a mohou kompostovat odpad dvakrát rychleji než na vaší zahradě. Velké objemy potravinového odpadu se rozkládají v dlouhých řadách (obvykle 120-240 cm vysokých a 4-5 m širokých), v nádobách s přísně kontrolovanými podmínkami nebo v provzdušňovaných hromadách s vrstvami kypřidel.
Řízené podmínky v průmyslových kompostárnách pomáhají rozkládat bioplasty a dokonce i nejtvrdší potravinový odpad, jako je maso a kosti. Výsledkem je jemný kompostový prášek, známý jako půdní kondicionér, který využívají zemědělské podniky i jednotlivci.
Ne všechny země mají samostatné údaje o potravinovém odpadu, ale víme, že na světě se ročně vyprodukuje více než dvě miliardy tun směsného komunálního odpadu.
Podle poslední komplexní studie, kterou Světová banka zveřejnila v roce 2018, se se směsným komunálním odpadem (včetně potravinového odpadu) nakládá následovně:
Země s vysokými příjmy představují 16 % světové populace, ale produkují přibližně 34 % světového odpadu. A 93 % otevřeného skládkování se odehrává v zemích s nízkými příjmy.
Od roku 1995 do roku 2020 dosáhlo nakládání s komunálním odpadem v EU významného pokroku.
Skládkování se snížilo o více než polovinu, spalování se zdvojnásobilo a recyklace a kompostování se téměř ztrojnásobily.
Takto dopadl směsný komunální odpad v EU v roce 2020:
Spojené státy mají samostatné údaje o plýtvání potravinami, které však nejsou tak povzbudivé.
Teprve v roce 2020 obnovila americká Agentura pro ochranu životního prostředí svou metodiku, aby zohlednila další způsoby zpracování potravinového odpadu, jako je recyklace anaerobní digescí.
Agentura EPA odhaduje, že v roce 2018 skončil potravinový odpad v USA následovně:
Skládky jsou v USA rozšířenější kvůli nedostatku předpisů (jako je tomu v EU), nízkým nákladům a velkému prostoru v zemi.
Afrika obecně produkuje menší množství komunálního odpadu než jiné kontinenty, ale velmi malé množství je zpracováváno zodpovědně.
Jak se nakládá se směsným komunálním odpadem v Africe:
Většina potravin v afrických rozvojových zemích nepřichází vniveč na úrovni spotřebitelů, ale ztrácí se ve fázi výroby, po sklizni a zpracování, a to z důvodů, jako je nevhodný způsob skladování.
Podle dostupných údajů se s komunálním odpadem v zemích východní, jihovýchodní a jižní a střední Asie nakládá následovně:
Jak vidíte, nakládání s potravinovým odpadem by se mohlo a mělo výrazně zlepšit. Zjistěte, jak se v České republice nakládá s kuchyňským odpadem, a podívejte se, co patří do hnědých kontejnerů.
Abychom snížili potřebu skládek a spaloven, musíme minimalizovat množství potravinového odpadu ve všech druzích odpadu. Tříděním odpadu můžete pomoci i vy.
Seznamte se s tím, jak správně třídit odpad a co můžete vyhazovat do barevných odpadkových nádob a jak si usnadnit třídění potravinového odpadu.
